Cílová skupina rádia Český rozhlas 1 – Radiožurnál je mladší střední generace, tj. posluchači vyhledávající informace o politickém, ekonomickém a společenském dění doma i ve světě. Větší důraz se klade na témata, které zajímají muže (sport, motorismus apod.). Reklama v rádiu Český rozhlas 1 – Radiožurnál je velmi efektivní pro rychlé budování povědomí o Vašem produktu, službě či značce.
Dobrá volba rozhlasové stanice a kvalita sdělení (rozhlasového spotu) má obrovský vliv na funkčnost kampaně.
Při volbě rozhlasové kampaně prosím vezměte v potaz nejen počet posluchačů obecně, ale také další neméně důležité faktory. Mezi nejdůležitější patří například počet posluchačů ve Vaší primární cílové skupině, průměrná doba poslechu stanice (ATS), doporučená rotace spotů, jejich délka atd. Tyto údaje mají naši odborníci k dispozici a velice rádi Vám při stavbě Vaší kampaně pomohou.
Veřejnoprávní instituce musí vyváženě nabízet programy žánrové pestrosti, které reflektují různé zájmové skupiny posluchačů. Hudební program má být optimálně interaktivní. Společnost je hudebně značně diverzifikována, existuje řada hudebních stylů, podstylů, lokálních derivátů a mnoho nezávislých vývojových trendů, které komerční stanice odmítají vysílat. ČRo jako veřejná instituce musí tak pomáhat současným českým osobnostem a tvůrcům, a to nejen šířením jejich tvorby, ale i hlubšími diskuzemi s nimi. ČRo by mělo nejen napomáhat při hledání současné české tvůrčí identity, ale také přijmout kreativní průmysl v kontextu se zahraničím. Jinak je jako veřejnoprávní médium zodpovědné za prohlubující se tvůrčí izolaci, která znamená z ekonomická hlediska de facto nulu do státní kasy z exportu současné české populární hudby.
Zavedení celostátních pravidelných zábavně-vzdělávacích programů, se kterými se musí identifikovat lidé z různých věkových i sociálních skupin (např. děti a školní mládež, teenageři, studenti SŠ a VŠ, střední generace, senioři, akademici, intelektuálové, tvůrčí osobnosti atd.)
Vedení ČRo by mělo hledat osobnosti, které jsou schopné zvyšovat kvalitu rozhovorů a reflektovat autenticitu. Vedení ČRo, jakožto představitel legitimní instituce, musí orientovat celostátní program také na pravidelnou programovou rotaci nezávislých autorských skladeb, doplněnou o různé diskuze nad obsahem a uměleckou identitou. Posluchači musí mít možnost pochopit, co český autor svým dílem sděluje.
Veřejnoprávní instituce má v rámci současné populární hudby pomáhat hledat pojem české aktuální tvůrčí identity v kontextu se současným světem, a ne se omezovat jen na dílčí, specificky úzkou skupinu. Jinak degraduje samu sebe a své demokratické zázemí transformuje v klientelismus. Spektrum programu musí být logicky mnohonásobně širší než u komerčních stanic. Kvalitou a úrovní obsahu by je mohla předčit.
“Hudba je základní komunikační kanál. Přináší a sdílí možnost emocí. Pokud je podpořena dobrým textem, přináší bezprostřední lidskou interakci tam, kde ostatní umělecké obory mají svá omezení. Hudba může navozovat silný fyzický efekt a přináší nekonečné subtilní exprese a hluboké emoční zážitky. Záleží jen na zručnosti skladatelů a interpretů. Každý může zalovit ve své paměti a zjistí, že k většině svých prožitků po dobu trvání svého života lehce přiřadí i zcela konkrétní skladbu, a tím si vlastně tyto prožitky uchovává stále živé. Je vědecky dokázáno, že poslech oblíbené hudby vytváří v mozku dopamin, hormon způsobující příjemné pocity. Je pak již jedno, zda jde o vážnou či populární hudbu, jazz nebo world music. Je také známo, že hudební tvůrci poskytují nedozírné obchodní a pracovní příležitosti. Přiměřeného zpětného finančního ohodnocení se jim však u nás nedostává…
Za Institut moderní hudby, o.s.
Jaroslav Raušer, předseda
Comments are closed.